Aktualizováno. Děkan Přírodovědecké fakulty MU Tomáš Kašparovský ocenil celkem 36 osobností, které se významným způsobem zasloužily o rozvoj fakulty, potažmo jejích pracovišť a ústavů, v posledních několika dekádách. Slavnostní předání pamětních medailí proběhlo v duchu připomínky výročí Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva, a to 19. listopadu 2021 v refektáři Mendelova muzea. Původně byl ceremoniál naplánovaný již k příležitosti oslav 100 let od zahájení výuky na fakultě (19. 10. 1920), ale vzhledem k pandemickým opatřením byl bohužel odložen.
Absolvent studia obecné biologie se specializací mikrobiologie na naší fakultě. V současnosti je profesorem v oboru molekulární biologie a genetika a vedoucím oddělení genetiky a molekulární biologie i laboratoře molekulární diagnostiky mikroorganismů. Patří k předním českým molekulárním biologům a genetikům, speciálně v oblasti genetiky bakterií a bakteriálních virů. Od roku 2001 pak působí na Masarykově univerzitě jako odborný poradce pro nakládání s GMO. Je příkladem akademického pedagoga, který svou výzkumnou práci dovedl spojit s neméně intenzivní výukou. Svou dlouholetou a úspěšnou činností se významně zasloužil o rozvoj oboru molekulární biologie na naší fakultě.
Foto: Radek Miča
Absolvent studia odborné biologie se specializací na fyziologii rostlin na naší fakultě. Profesně zde působil od roku 1990. Zavedl moderní přednášky z fyziologie rostlin a ve vědecké práci se zaměřoval hlavně na výzkum vztahů mezi základními funkcemi rostlin s jejich reakcí na podmínky vnějšího prostředí. Na katedře fyziologie a anatomie rostlin působil mnoho let jako vedoucí. Díky novým metodám a modernizaci přístrojového vybavení se mu podařilo významně zlepšit odbornou úroveň pracoviště. Stál u vzniku českého vědeckého programu pro výzkum polárních oblastí a sám se zúčastnil mnoha expedic do Antarktidy i Arktidy. Značně také přispěl k popularizaci fyziologie a fyziologické ekologie.
Foto: Radek Miča
Absolvent studia systematické biologie a ekologie na naší fakultě. Profesor botaniky, od roku 2017 ředitel Ústavu botaniky a zoologie naší fakulty, kde rovněž pracuje jako vedoucí pracovní skupiny pro výzkum vegetace. Je významnou osobností české botaniky, jeho mezinárodní přesah a renomé jsou mimořádné. Na přelomu tisíciletí svými vědeckými aktivitami de facto zachránil českou vegetační vědu, jíž hrozil zánik či splynutí s hlavními proudy biologie a ekologie. Věnuje se například diverzitě ekosystémů Sibiře a jejími vztahy k pleistocénním a raně holocénním ekosystémům Evropy. Autoritu vegetační vědy posiluje i jejím propojováním s disciplínami, jako jsou makroekologie, biogeografie, invazní biologie nebo paleoekologie.
Foto: Radek Miča
Absolventka naší fakulty, která se již jako studentka se zajímala o prvoky, zejména skupinu krytenek, jež do té doby nebyly u nás soustavně studovány. Koncem roku 1960 nastoupila na místo asistentky na tehdejší katedru zoologie a antropologie naší fakulty a v roce 1964 se stala odbornou asistentkou. Teprve po revoluci se mohla habilitovat ze zoologie. Zabývala se především bezobratlými tekoucích vod na úrovni mikrobentosu a meiobentosu. Po revoluci byla garantkou projektu GAČR o biosférické rezervaci Pálava. Byla vytrvalá a nesmírně pracovitá jak ve vědecké oblasti, tak při výuce. Ač neměla vždy sluncem zalitou cestu životem, překonávala nepřízeň osudu vždy s rozvahou, vyrovnaností a vírou ve zlepšení.
Absolventka studia biologie na naší fakultě, v současnosti emeritní profesorka genetiky na Ústavu experimentální biologie naší fakulty. Téměř 20 let přednášela základní kurz genetiky. Byla překladatelkou a redaktorkou českého překladu obsáhlé učebnice Genetiky vydané roku 2009 a nově v roce 2017. Věnuje se historii genetiky a je respektovanou expertkou na odkaz Gregora Johanna Mendela. Působila také jako ředitelka Mendelova muzea. O rozvoj fakulty se zasloužila jako proděkanka, vedoucí katedry genetiky a molekulární biologie, vedoucí pracoviště výzkumu genomu a krátce jako vedoucí katedry mikrobiologie. Významně se zasloužila o rozvoj oboru genetiky na naší fakultě.
Foto: Radek Miča
Na Katedru zoologie a antropologie nastoupil v roce 1960 a zapojil se do hydrobiologického výzkumu larev vodního hmyzu. Stal se vyhledávaným učitelem, ale i expertem na dvoukřídlý hmyz světového významu. V roce 1984 byl pověřen vybudováním a vedením nově zřízené Katedry ochrany a tvorby životního prostředí (nyní RECETOX), kde působil následujících 10 let. V roce 1994 se vrátil na Katedru zoologie a v letech 1997 až 2002 ji vedl. Zde působil do roku 2004, kdy byl jmenován emeritním profesorem. Ve svých publikacích sám nebo se spoluautory popsal více než 100 nových taxonů a mnoho neznámých larev dipter. Významně přispěl k poznání fauny u nás i v řadě entomologicky málo prozkoumaných zemí v palearktické a orientální oblasti.
Studium učitelské kombinace biologie-chemie na naší fakultě zakončil v roce 1957. Specializoval se na botaniku. V roce 1961 přešel na Katedru botaniky Vysoké školy polnohospodářské v Nitře. Když byla začátkem 90. let byla na PřF MU obnovena Katedra systematické botaniky a geobotaniky, která byla z politických důvodů zrušena v období normalizace, odstupujícímu vedoucímu katedry prof. Vicherkovi se podařilo získat doc. Řehořka jako jejího vedoucího. Tuto funkci vykonával v letech 1996−1999. I po odchodu do důchodu pravidelně docházel jako host do herbáře Ústavu botaniky a zoologie a dobrovolnicky pomáhal určovat rostlinný materiál.
Vystudoval zoologii na naší fakultě. Na její katedru zoologie nastoupil v roce 1996 a věnoval se zde faunistice a taxonomii dvoukřídlých. V roce 1999 nastoupil do vedoucí pozice na pracovišti „Biodiverzita“ a v roce 2000 začal působit také jako vedoucí sekce biologie. V roce 2002 byl jmenován vedoucím katedry zoologie. V jejím čele stál až do roku 2005, kdy došlo k transformaci kateder na ústavy. I jeho zásluhou byly rozvíjeny nadstandardní vztahy s dřívější katedrou botaniky, což vyústilo v roce 2005 ve vznik společného Ústavu botaniky a zoologie. V rámci nově vzniklého ústavu založil pracovní skupinu „Výzkum terestrických bezobratlých“. Skupinu vedl od jejího založení až do roku 2011.
Na katedře srovnávací fyziologie a obecné zoologie naší fakulty působil od roku 1964. Po roce 1990 zde obnovil výzkum fyziologie savců. V letech 1991−2005 katedru jako nově ustanovenou vedl. Byl garantem oboru, rozsáhle se věnoval výuce. Také musel zvládat množství dlouho neřešených problémů organizačního charakteru zděděných z minulosti, jako byla například obtížná prostorová situace a roztříštěnost pracoviště, které je však dnes, coby Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, plně konsolidované a úspěšné. Unikátně propojuje živočišnou fyziologií s imunologií i vývojovou biologií, což je v rámci naší země ojedinělé. K tomuto vynikajícímu stavu profesor Šimek přispěl významnou měrou.
V letech 1961–1966 studoval na katedře prehistorie filozofické fakulty naší univerzity. Poté působil do roku 1983 v regionálním muzeu v Mikulově. Zaměřil se na problematiku opevněných sídel nižší šlechty. V letech 1974–1982 byl externím aspirantem Archeologického ústavu ČSAV v Brně. Předmětem jeho bádání se stala středověká sakrální architektura i problematika středověkých pohřebišť a pohřebního ritu. V letech 1993 až 1996 působil jako zakládající člen a vědecký pracovník Ústavu archeologické památkové péče v Brně. Při výzkumech spolupracoval s tehdejší Katedrou antropologie naší fakulty, kde působí od roku 1996. V posledních letech se zabývá studiem pohřebního ritu a vztahu člověk – artefakt.
Absolvent studia Analytické chemii na naší fakultě, v současnosti zde působící jako profesor. Byl průkopníkem zavádění výpočetní techniky do analytické chemie. Jeho záliba v matematice ho přivedla k rozvoji nového vědního oboru: chemometrie. V letech 1994–2005 vedl profesor Havel Katedru analytické chemie a vybudoval z ní pracoviště schopné mezinárodního srovnání. Jeho četné zahraniční kontakty a průkopnictví ve vedení zahraničních doktorandů přispěly k vysoké míře internacionalizace pracoviště. Profesor Havel byl také členem redakčních rad časopisů Chemometrics and Intelligent Laboratory Systems či Journal of Applied Biomedicine.
Foto: Radek Miča
Byl dlouholetým pracovníkem Katedry organické chemie, kde se zasloužil o udržení vysoké kvality výuky i během let normalizace. Již tehdy významně přispěl k zavedení a rozvoji jedné ze základních metod organické chemie – nukleární magnetické rezonance. To přispělo i k vybudování dnešního Národního NMR centra Josefa Dadoka ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC. Po roce 1989 zaměřil profesor Jonas své úsilí k budování fakulty coby instituce výzkumné, konkurenceschopné ve světovém měřítku. Jako proděkan pro vědu a výzkum a později i jako děkan fakulty viděl potenciál dalšího rozvoje ve zvýšení úrovně doktorských studijních programů a v racionálním využití zdrojů fakulty.
Absolvovala studium matematiky a chemie na PřF MU. V RECETOX pracuje od roku 2001 a od roku 2013 je jeho ředitelkou. Ve svém výzkumu rozvíjí koncept lidského exposomu jako souboru faktorů působících na zdraví a stojí za současným rozvojem brněnských populačních studií CELSPAC. Zabývá se chováním chemických látek v prostředí, lidskou expozicí a obecně vztahy mezi životním prostředím a zdravím. Podílí se na vývoji nových metod pro hodnocení chemických rizik. Buduje mezinárodní monitorovací sítě, dlouhodobé populační studie i environmentální informační systémy. Vede prestižní projekty výzkumné projekty evropských rámcových programů i evropských strukturálních a investičních fondů.
Foto: Radek Miča
Absolvent studia matematiky a chemie na naší fakultě. V počátcích kariéry se věnoval počítačovým návrhům syntéz v organické chemii. V roce 1996 se zasloužil o založení Laboratoře struktury a dynamiky biomolekul na naší fakultě. Tato laboratoř se v roce 2001 transformovala v Národní centrum pro výzkum biomolekul. Profesor Koča byl vizionář, který dokázal realizovat své představy do úspěšných vědeckých projektů. Důkazem je i projekt CEITEC, v jehož přípravách figuroval od roku 2009, a kde jako vědecký ředitel věd o živé přírodě garantoval finální odbornou podobu projektu. V letech 2011–2015 vedl CEITEC Masarykova univerzita. Od roku 2016 byl vědeckým ředitelem celého konsorcia CEITEC. Zkušenosti z řízení vědy zúročil i působením v předsednictvu Grantové agentury České republiky od roku 2016. Od prosince roku 2020 byl jejím předsedou. Jeho dílo zůstává živoucím odkazem, který bude i nadále pomáhat naplňovat vizi o kvalitní české vědě.
Světovým prvenstvím profesora Otruby bylo použití Zeemanova efektu štěpení spektrálních čar v magnetickém poli pro korekci pozadí v atomové spektroskopii. Laboratorní aparaturu sestavil a aplikoval u plamenového spektrometru i grafitového atomizátoru pro AAS na přelomu 60. a 70. let 20. století. V roce 1997 získal grant na projekt Laboratoře plazmových zdrojů pro chemickou analýzu. Od roku 2000 tato laboratoř pokračovala ve fyzikálním výzkumném záměru prof. Janči z Ústavu fyzikální elektroniky a Plazmochemické laboratoře naší fakulty pod vedením profesora Otruby, a to jako Laboratoř atomové spektrochemie, až do roku 2004. Profesor Otruba tak položil základy rozvoje atomové a hmotnostní spektrometrie na naší fakultě.
Absolvent studia chemie a matematiky na naší fakultě. Dlouholetý pracovník našeho Ústavu chemie a dříve naší katedry organické chemie, kterou v 90. letech minulého století vedl. Působil také ve vedení sekce chemie, sdružující katedry chemického zaměření. Zasloužil se velkou měrou o budování pavilonů Ústavu chemie v Univerzitním kampusu Bohunice. V letech 2009 až 2012 vedl projekt Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost „Inovace vzdělávání v chemii na Přírodovědecké fakultě MU“, který výrazně napomohl ke zvýšení úrovně výuky a zkvalitnění potřebné infrastruktury v oboru strukturní analýzy nově připravených molekul. Prof. Potáček také přispěl k rozvoji mezinárodních vztahů pracoviště.
Foto: Radek Miča
Absolvoval studium biochemie naší fakultě v roce 1972. Je majitelem a generálním ředitelem biotechnologické společnosti Contipro, vyrábějící kyselinu hyaluronovou a další léčivé látky. Docent Velebný klade důraz na to, aby výrobní proces umožňoval dosáhnout maximální kvality při zachování nejvyšší etické ohleduplnosti. Společnost patří ve svém oboru do první trojky nejúspěšnějších světových firem a vyváží do 70 zemí světa. Docent Velebný tak představuje příklad velmi úspěšného podnikatele přenášejícího výsledky vědy a výzkumu do praxe. Rád přijímá účast v biochemických a mikrobiologických seminářích naší fakulty. Stal se členem Programové rady pro studium biochemie a účastní se příprav pro spolupráci ve výchově biotechnologických diplomatů a doktorandů.
Foto: Radek Miča
Profesor Žák začal v roce 1963 pracovat na Katedře anorganické chemie naší fakulty, kde zůstal až do konce svého aktivního působení jako profesor anorganické chemie. Nyní zde působí jako emeritní profesor. Do rutinního používání zavedl nejdůležitější experimentální metodu studia struktury krystalických látek, rentgenovou strukturní analýzu, a vybudoval i příslušnou experimentální laboratoř. Ta byla v konečné podobě na světové úrovni jak po stránce přístrojového vybavení, tak po stránce experimentální. Bylo možné zde vypěstovat a měřit i krystaly ztužených kapalin a plynů. Nebýt jeho pionýrské práce, nebylo by ani Oddělení proteinové krystalografie a struktur Středoevropského technologického institutu (CEITEC).
Na naší fakultě profesně působí od dokončení studia fyziky v roce 1960. V 60. a 70. letech se věnoval výzkumu v oblasti teorie pevných látek, teoretickému studiu vlastností polovodičů, zejména studiu mřížových vibrací, vlivu čarových defektů na vlastnosti krystalů a problematice iontové implantace. Od 70. let vyučoval kvantovou mechaniku, numerické modely, nelineární dynamiku a kvantovou teorii pevných látek. Ve výuce kvantové chemie je dosud používána jeho vynikající skriptum. Po roce 1989 se zasloužil o rozvoj fakulty jako proděkan studium, fakultu reprezentoval také v Akademickém senátu Masarykovy univerzity.
Na naší fakultě působí od roku 1981. V posledních dvaceti letech významně přispívá k rozvoji a propagaci fakulty. Z jejích činností lze vyzvednout dlouholeté působení v roli proděkanky fakulty s agendou vnějších vztahů, ekonomiky, přijímacího řízení, rigorózního řízení a ediční činnosti v letech 2004−2014. Tehdy se podílela na přípravě a řízení projektů fakulty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost i na způsobu řízení přípravy projektů v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (2008−2009). Byla řešitelkou fakultního projektu OPVK „Vzdělávání budoucích středoškolských učitelů přírodních věd a informatiky“. Ve výzkumu se věnuje zejména kvalitativní teorii nelineárních diferenciálních a diferenčních rovnic.
Foto: Radek Miča
Absolvent studia fyziky na naší fakultě, odborník na diagnostiku a modelování plazmatu. Ve výzkumu se zaměřuje na vývoj sond pro diagnostiku plazmatu, analýzu dějů probíhajících v atomizátorech používaných v analytické chemii, ale i na teoretický a experimentální výzkum nelineárních vlastností plazmatu. Od roku 2006 pracoval na Ústavu fyzikální elektroniky jako odborný asistent, od roku 2018 je zde docentem. Posledních deset let je také pedagogický zástupcem ředitele ústavu. Je autorem koncepce výuky na ústavu a spoluautorem všech akreditací. Přínosem je i jeho účast na projektech, byl řešitelem a spoluřešitelem několika významných projektů.
Zabývá se fyzikou a chemií nízkoteplotního plazmatu a sub-nanosekundovou diagnostikou elektrických výbojů. V letech 2008−2013 byl vědcem v Leibnitzově institutu pro vědu a technologie v německém Greifswaldu. V roce 2013 získal grant European Science Foundation, který řešil na Ústavu fyziky plazmatu AV ČR v Praze ve spolupráci s Institutem astrofyziky Andaluzie ze španělské Granady. Od roku 2014 je činný na Ústavu fyzikální elektroniky, kde se roku 2020 habilitoval a vede výzkumnou skupinu Diagnostika a modelování plazmatu. Je řešitelem projektů základního a aplikovaného výzkumu, realizovaných i ve spolupráci s průmyslem.
Foto: Radek Miča
Je absolventkou studia matematické analýzy na naší fakultě. Zde profesně působí od roku 1969, tedy více než 50 let. V 90. letech pracovala v akademickém senátu fakulty. Pro habilitační řízení na PřF MU vytvořila obor Aplikovaná matematika. V letech 1997 až 2014 byla vedoucí Katedry (později Oddělení) aplikované matematiky. Za jejího působení v této funkci došlo k výraznému rozvoji výuky a vědecké činnosti v oblasti numerické matematiky, matematické statistiky a modelování včetně navázání a udržení kontaktů s mnoha institucemi, které vyústily ve spolupráci na praktických aplikacích v oblasti onkologie, environmetriky, humánní a veterinární medicíny a finanční matematiky.
Foto: Radek Miča
Od roku 2011 působí na Ústavu fyzikální elektroniky, kde v rámci centra CEPLANT mimo jiného zodpovídá za spolupráci s průmyslovými partnery a výzkumnými institucemi s cílem transferu pokročilých plazmových technologií do praxe. V letech 2016−2019 koordinoval výzkumné aktivity dvou významných mezinárodních projektů v rámci programu EUREKA/EUROSTARS2 a Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. V roce 2018 se na naší fakultě habilitoval. Je vedoucím výzkumné skupiny Plazmové nanotechnologie a bioaplikace.
Foto: Radek Miča
Je vůdčí osobností astrofyziky na Přírodovědecké fakultě MU. Připravil akreditaci bakalářského studijního programu astrofyzika a vytvořil jeho základní koncepci. Zasloužil se také o založení nového výzkumného směru na naší univerzitě, studia horkých hvězd, zejména hvězd proměnných, dvojhvězd a hvězd chemicky pekuliárních. Díky jeho příspěvku patří naše fakulta mezi světově nejvýznamnější pracoviště v těchto oborech. Profesor Mikulášek je rovněž v široké veřejnosti proslulý svou popularizační činností. Jeho knihy vycházejí v desetitisícových nákladech a jeho veřejné přednášky jsou velmi oblíbené.
Foto: Radek Miča
Je jednou z osobností, která je nejtěsněji spjata s výukou a výzkumem v oblasti fyziky na naší fakultě. V nedávné době se významnou měrou podílela na akreditaci studijního programu radiologická fyzika. Od začátku 90. let hrála velmi důležitou úlohu v rozvoji Přírodovědecké fakulty jako proděkanka pro vědu, výzkum, zahraniční styky a postgraduální studium v letech 1992−1996 a pro studium v letech 2000−2004. V letech 2004−2011 byla prorektorkou MU pro vědu a výzkum. Je také hlavní autorkou třísvazkové učebnice „Matematika pro porozumění i praxi“. Učebnice je velmi oblíbená mezi začínajícími studenty fyziky, matematiky i technických věd a je využívána i mimo naši univerzitu.
Absolvent Masarykovy univerzity, asistent paleontologie na naší fakultě do roku 1976. Z fakulty musel z politických důvodů odejít. Po návratu na Katedru geologie a paleontologie byl v roce 1991 jmenován profesorem paleontologie. Významně se zasloužil o rozvoj fakulty a Ústavu geologických věd: působil jako děkan v letech 1997−2000 a jako proděkan pro rozvoj v letech 2000−2003. Tehdy se zabýval přípravou nového Univerzitního kampusu Bohunice. Odborně se věnuje systematice, taxonomii a evoluci ryb, biostratigrafii a paleogeografii kenozoika a historii věd o Zemi. V současné době působí jako emeritní profesor na Ústavu geologických věd PřF MU a participuje na výuce paleontologie.
Foto: Radek Miča
Absolvoval obor geologie na naší fakultě v roce 1987. Po krátkém působení v Uranových dolech Dolní Rožínka nastoupil na fakultu jako asistent. Profesorem geologie zde byl jmenován v roce 2019. Významně se zasloužil o rozvoj Ústavu geologických věd a celé fakulty: v letech 2003–2005 byl předsedou akademického senátu fakulty, v letech 2007−2010 působil jako ředitel Ústavu geologických věd, v letech 2010−2018 byl děkanem fakulty. Od roku 2018 je proděkanem pro rozvoj a kvalitu. Spektrum jeho vědeckého zájmu sahá od klasické petrologie a luminiscenční mikroskopie, přes geochemii až po geofyziku. V posledních letech se zaměřuje na vznik ložisek uranu a problematiku úložiště vyhořelého jaderného paliva.
Foto: Radek Miča
Na naší fakultě působí od roku 1973. Již roku1985 byl spoluautorem první učebnice zabývající se geografickými informačními systémy a ve výrazném předstihu oproti akademickým pracovištím ve střední Evropě zahájil výuku v daném oboru. Po roce 1989 začal na fakultě naplno rozvíjet geoinformatiku. Jeho zásluhou v roce 1992 vznikla na fakultě Laboratoř geoinformatiky a kartografie jako první české akademické pracoviště počítačové kartografie a prostorové analýzy. Jako první a doposud jediný zástupce České republiky získal funkci prezidenta Mezinárodní kartografické asociace pro období od roku 2003 až 2006. Po celou dobu působení na naší fakultě se podílí na přípravě národních a mezinárodních projektů, do nichž aktivně zapojuje své mladší kolegy.
Foto: Radek Miča
Na naší fakultě se od 80. let 20. století věnuje klimatologii. V letech 1992 až 2005 vedl katedru geografie (dnes Geografický ústav). Zde v současnosti emeritním profesorem. Patří mezi přední české klimatology, specializuje se na klima a ekologii polárních oblastí. Jeho největším přínosem pro rozvoj Masarykovy univerzity je založení českého antarktického výzkumu. Díky jeho cílevědomosti a houževnatosti dnes Masarykova univerzita vlastní a provozuje vědeckou stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě a zajišťuje fungování České antarktického výzkumného programu. Díky tomu je naše fakulta ve světě výrazně zviditelněná a zapojená do široké mezinárodní spolupráce.
Foto: Radek Miča
Absolvent VUT a Univerzity obrany coby civilní stipendista holdingu Aero v oboru stavby letadel. Pracoval deset let v oblasti rozvoje výpočtových metod ve firmě LET a.s. V letech 2000 až 2009 pracoval jako ředitel vývoje a výroby ve firmě pracující v oblasti simulačních technologií pro letectví. Od roku 2009 působí jako ředitel Správy Univerzitního kampusu Bohunice, kde řídí chod šesti oddělení počínaje Správou budov přes Centrum informačních technologií až po provoz Knihovny univerzitního kampusu. Oddělení facility managementu pro celou univerzitu metodicky a odborně zaštiťuje oblast informačních modelů budov, systémů řízení budov a systémů měření a regulace. S fakultou kontinuálně spolupracuje. Zasloužil se o vynikající podporu fakulty v dlouhém výčtu akcí a činností.
V bývalém Československu studoval na VUT, po odchodu do USA zde vystudoval mezinárodní obchod, management a finance. Po návratu do ČR působil na naší fakultě jako tajemník poprvé v letech 2007 až 2010. Tehdy se významně se zasloužil o rozvoj fakulty při její organizační transformaci na současné ústavy, při výstavbě Univerzitního kampusu Bohunice, rekonstrukci historického areálu na Kotlářské a také při dostavbě areálu kampusu. Byl klíčovou osobou projektu dostavby čtyř pavilonů pro naše biologické ústavy CESEB. V letech 2010 až 2017 na fakultě vybudoval a vedl oddělení projektové podpory, které výrazně reorganizoval a zefektivnil. Od roku 2018 až do současnosti působí opět jako tajemník fakulty. Jeho přínos pro rozvoj fakulty je zcela mimořádný a dlouhodobý.
Působil jako kvestor i prorektor pro ekonomiku Masarykovy univerzity a jako akademický pracovník její Ekonomicko-správní i Právnické fakulty MU. Kromě standardních funkcí kvestora, kdy odpovídal za hospodaření a vnitřní správu univerzity, řídil projekt výstavby Univerzitního kampusu Bohunice a projekt rekonstrukcí historických objektů MU (2003−2010) ve městě Brně za celkem 6,4 mld. Kč. Součástí programu byla také rekonstrukce a dostavba areálu Přírodovědecké fakulty na Kotlářské ulici za 610 mil. Kč (2004−2006). Doc. Janíček koordinoval také dostavbu Univerzitního kampusu Bohunice v letech 2010−2014. Dne 26. října tohoto roku byl zvolen budoucím rektorem VUT v Brně.
Foto: Radek Miča
Absolvent studia organické chemii na naší fakultě. Mezinárodně uznávaný expert na implementaci globálních úmluv chránících zdraví člověka před účinky perzistentních organických látek. Na katedře ochrany a tvorby životního prostředí (později RECETOX) působí od jejího založení a v letech 1990−2013 instituci vedl. Ve své pedagogické činnosti se zaměřil na problematiku chemického znečištění prostředí, rizika i dopady s tím spojené a technologie ochrany prostředí. Výzkumně se věnoval zejména problematice osudu perzistentních organických polutantů a analýze ekologických rizik spojených s jejich přítomností v prostředí. Přínosem pro společnost je i jeho činnost v oblasti přenosu vědeckých výsledků do legislativy.
Foto: Radek Miča
Absolvent studia matematické analýzy na naší fakultě. V letech 1983−1991 pracoval jako výzkumný pracovník v Matematickém ústavu ČSAV v Brně. V letech 1991−1992 působil jako hostující profesor na Univerzitě Vídeň. V letech 1998−1999 byl proděkan na fakultě informatiky Masarykovy univerzity. V letech 2000−2003 jako děkan řídil naši fakultu. Od roku 2001 je zde profesorem. V letech 2003−2005 působil jako prorektor MU, v letech 2006−2011 řídil Centrum pro transfer technologií MU. Od roku 2015 je ředitelem Ústavu matematiky a statistiky naší fakulty. Hlavní oblastí jeho výzkumu je geometrická analýza. Jeho nejvýznamnější výsledky se týkají analytických a algebraických aspektů teorie diferenciálních operátorů.
Foto: Radek Miča
Vyučila se zahradnicí a odmaturovala na bohunické zahradnické škole. 1. srpna 1969 nastoupila jako zahradnice do Botanické zahrady naší fakulty. Při zaměstnání vystudovala dálkově zahradnictví na Zahradnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Lednici. V roce 1998 se stala vedoucí botanické zahrady, na této pozici působila 17 let až do svého odchodu do důchodu v roce 2015. Za jejího vedení začala zahrada nabízet návštěvníkům první informační materiály, ve sklenících přibyly mluvící panely v českém a anglickém jazyce. Založila velmi obsáhlé webové stránky zahrady ve čtyřech jazycích. Botanická zahrada se za jejího vedení stala v roce 2005 zakládajícím členem Unie botanických zahrad ČR.
Profesor Gelnar je mezinárodně respektovaným odborníkem v oboru ichtyoparazitologie. Je recenzentem několika mezinárodních časopisů a grantových agentur. Je rovněž vynikajícím organizátorem vědy. Byl hlavním řešitelem 16 projektů, podílel se na uspořádání řady mezinárodních konferencí a několika mezinárodních kurzů a letních škol. Je členem několika vědeckých rad a rad institucí
Kromě těchto aktivit přispěl zásadním způsobem k rozvoji Přírodovědecké fakulty MU svým dlouholetým působením ve funkci děkana a proděkana přírodovědecké fakulty. Ve funkci děkana se zasloužil o přechod fakulty na velmi efektivní dvoustupňové řízení. Pod jeho vedením se fakultě velmi dařilo při získávání Výzkumných záměrů a jejich řešení. V průběhu jeho děkanského funkčního období probíhala výstavba nejvýznamnější části Universitního kampusu Bohunice. Doc Gelnar jako děkan fakulty velmi výraznou měrou přispěl k hladkému přesunutí podstatné části fakulty do nových prostor, k jejich efektivnímu využití a zajištění jejich financování. Dík mu patří i za úspěšné nastavení mechanismu spolupráce s univerzitním ústavem CEITEC.
Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Krylov udělil v pražském Karolinu stříbrnou pamětní medaili PřF UK Tomáši Kašparovskému, děkanovi Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Anna Podmanická z Gymnázia Jura Hronca v Bratislavě vyhrála na letošním Festivalu vědy a techniky AMAVET 2024 v Bratislavě hned několik ocenění. Na svém projektu pracovala s Mgr. Františkem Zažímalem na Ústavu fyziky a technologií plazmatu.
