Jaká je potom role proděkanky, případně role marketingového oddělení?

Mým úkolem je seznamovat ředitele ústavu a lidi, kteří jsou přímo spojeni s přípravou kampaně s daty a výsledky výzkumu, s průběžnými hodnoceními kampaně. Společně s marketingovým oddělením pak usilujeme o to, aby se pozitivní doporučení a dobré zkušenosti našich studentů, co nejvíce dostaly k širší veřejnosti, aby se sdílely a s využitím všech dostupných kanálů zasáhly co nejširší, a přitom relevantní publikum. Pracujeme na tom, aby si k nám studenti přihlášku nejen podali, ale také se k nám ke studiu zapsali.

Podařilo se něco v tomto ohledu už v během prvního semestru, kdy jste zastávala roli proděkanky?

Ano, hned po 1. únoru jsme zanalyzovali kampaň a upravili její cílení, směřování, využili sociální sítě. Byla to intenzivní práce, které kampaň upravila a zlepšila výsledky. Nově jsme nastavili pokračování kampaně. Nyní jej podporujeme a provázíme dalšími fázemi přijímacího řízení, tedy přes přijímací testy až po nejdůležitější fázi rozhodnutí, tedy k zápisu na fakultu. Proto jsme letos například zaslali přijatým studentům blahopřání pana děkana, dopis ředitele ústavu či osobně adresovanou motivační pohlednici s „přírodovědně“ pojatou zmrzlinou. Emoce k rozhodování patří. Za tím vším je důkladná analýza dat a zkušeností. Kromě poskytování přehledných informací se snažíme v rámci komunikace více přinášet témata, se kterými se mohou uchazeči identifikovat a lépe si tak budovat vztah k fakultě a svým oborům. Nejlépe přes zkušenosti konkrétních současných studentů, ať už se zapojením do výzkumu od prvního ročníku, zkušenost se studiem v zahraničí apod.

Po zápisech už se chystá nová kampaň?

Kampaň pokračuje prakticky nepřetržitě. Pracovali jsme na řadě akcí, z nichž část už je za námi ale řada dalších ještě před námi. Probíhala příprava podzimních eventů, které nejsou určeny jen uchazečům, ale i stávajícím studentům a zaměstnancům. Mezi nimi například Zahradní slavnost, kde jsme poprvé představili publikaci Dějiny psané přírodovědci, nebo Grilování děkanů na kampusu.

Ve vaší gesci je tedy mnohem víc než starost o uchazeče. Co všechno agenda obnáší?

Vnější vztahy, komunikace a marketing mají obecně za cíl budovat dobré jméno, dobrý obraz fakulty, jak u lidí z vnějšího, tak z vnitřního prostředí. Vedle péče o uchazečskou kampaň mám na starosti také fakultní akce a eventy, popularizaci vědy a výzkumu, i externí a interní komunikaci, web, sociální sítě, spolupráci s partnery a absolventy, péči o jednotný vizuální styl a jeho rozvoj, reklamní předměty. Je to týmová práce, a proto si velmi vážím svých kolegů z oddělení vnějších vztahů a marketingu, jejich odbornosti, kreativity, nasazení, spolehlivosti. Pracujeme často i o víkendech, po večerech tak, jak to vnější vztahy a komunikace potřebují.

Můžeme se těšit na nové reklamní předměty?

První sada nových reklamních předmětů s heslem „MUNI S CItem pro vědu nebo obor“ je již hotova, další budou následovat. Jde hlavně o trička, ve kterých nás kolegové a studenti úspěšně prezentují a budou prezentovat na akcích jako je Festival vědy, Open day, Noc vědců či Den otevřených dveří. V tomto duchu bychom chtěli přejít k sloganu „MUNI S CItem pro život“, který dobře vyjadřuje, jaký má naše práce smysl a poslání. Chceme budovat prestiž fakulty jako instituce, která vzdělává vědce, experty pro praxi a učitele přírodních věd.

Proč je právě vzdělávání budoucích učitelů v oblasti přírodních věd tak důležité?

Podpora vzdělávání učitelů, a zvláště učitelů přírodních věd, je velké téma. Pokud nebudeme mít kvalitní učitele přírodovědných oborů už na úrovni základních a středních škol, nebudeme mít mezi středoškoláky dostatek zájemců o vzdělávání v technických, přírodovědných a vůbec všech strategicky důležitých oborech, při jejichž studiu se bez matematiky, fyziky, chemie, geografie a biologie nelze obejít.

Porozumění přírodním zákonům, pravidlům a procesům je navíc mimořádně důležité i pro ty, kteří se ve své profesi přímo přírodním vědám nevěnují, už proto, že to pomáhá vytvořit lepší vztah k přírodě a úctě k životu.

Co vás osobně přilákalo ke studiu geografie?

Od malička jsem ráda pozorovala krajinu, četla jsem si encyklopedické knížky o přírodě, o krajině, zvířatech, rostlinách a jejich chování. A v geografii se to všechno propojuje. Nejde jen o konstatování, že něco existuje. Mě vždy bavilo ptát se, proč to tak je, jak se to vyvíjí, zda a kam to směřuje. A toto geografie umí. A taky jsem měla na střední škole výborného učitele zeměpisu. Vztah k přírodním vědám máme v rodině, dědeček byl fyzik, táta fyzikální chemik. Na přírodovědecké fakultě jsem doma.

Funkce proděkanky je časově náročná, budete mít ještě čas na výuku a vlastní výzkum?

Budu, protože o to moc stojím. Těší mě učit a baví mě výzkum. Po dobu, kdy jsem byla ve vedení univerzity jsem to musela upozadit. Kontakt jsem ale neztratila. Moji kolegové mě pak přivítali do komunity zpět. Navíc působím v oboru geoinformatika a intepretace satelitních dat, které se úžasně rozvíjí. Zahájili jsme spolupráci se vzdělávacím projektem ESA a zastupuji univerzitu v Brno Space Cluster. Dlouhodobě spolupracuji s geografy a kartografy i na Univerzitě obrany. Vedu doktorandy, kteří se zabývají právě problematikou intepretace satelitních snímků i strategií uživatelských procesů.

Vzpomněla jste na svou roli prorektorky. V čem se liší role prorektory a proděkanky?

Obě role jsou si vlastně dost blízké. Je to zřejmě dáno velikostí a pestrostí naší fakulty. Máme mnoho ústavů a oborů. Stejně jako ve vedení univerzity musím i v roli proděkanky zvažovat různé potřeby a pohledy jednotlivých součástí. Jsem ráda za všechny zkušenosti. Byla jsem u řady věcí týkajících se vnějších vztahů univerzity, například u uchazečské kampaně, u přípravy řady akademických obřadů, u zavádění jednotného vizuálního systému, měla jsem na starosti stoleté výročí univerzity. Proto jsou mi současná témata fakulty velice blízká.

Děkuji Vám za rozhovor.
Tereza Fojtová

---

Více článků

Přehled všech článků