Práce publikovaná v prestižním časopise NATURE, na které se podíleli Petr Pařil, Marek Polášek, Michal Straka a Zoltán Csabai z Ústavu botaniky a zoologie PřF MU, prokázala zotavování společenstev vodních bezobratlých se zlepšováním kvality vody od 90. let minulého století, avšak tento pozitivní trend se okolo roku 2010 téměř zastavil.
„Důvodem zpomalení mohou být například klimatické změny, protože v rychleji se oteplujících řekách byla obnova společenstev výrazně pomalejší. Na vině může být i nástup nových typů znečištění jako jsou rezidua léčiv či mikroplasty“ vysvětluje hydrobiolog Petr Pařil.
Jak ke studii podotýká editorský komentář v časopise NATURE, dle výsledků může být příčinou zastavení obnovy říční biodiverzity i nedostatečná náprava škod způsobených dřívější regulací toků, budováním přehrad či odvodněním celých povodí.
Vědci z celé Evropy pod vedením profesora Haaseho z Německa zkoumali celoevropské trendy v početnosti, a taxonomické i funkční diverzitě společenstev bezobratlých s využitím komplexního souboru téměř 2 000 časových řad obsahujících cca 27 000 vzorků shromážděných v říčních systémech 22 evropských zemí v letech 1968-2020. Studie se snažila odpovědět na dvě výzkumné otázky: 1. Jak se změnila početnost, taxonomická diverzita a funkční diverzita společenstev sladkovodních bezobratlých v posledních pěti desetiletích v evropských řekách. 2. Jaké faktory prostředí byly příčinou těchto změn.