Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) požádala před časem odborníky z MU, aby připravili celoevropskou analýzu změn diverzity rostlin a kvality přírodních biotopů. „Zjistili jsme ale, že to nelze udělat kvůli nedostatku dat. Oslovili jsme proto stovky botaniků a rostlinných ekologů z celé Evropy s žádostí o poskytnutí dat do databáze, kterou jsme nazvali ReSurveyEurope,“ vzpomíná vedoucí projektu Milan Chytrý z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
V roce 2020 pak zahájili ve spolupráci s kolegy z univerzit a výzkumných ústavů ve Vídni, německé Halle a nizozemském Wageningenu rozsáhlý sběr všech dostupných údajů o výzkumech rostlinné diverzity opakovaných na stejném místě v různých časech. Během čtyř let se podařilo do databáze zadat údaje z více než 85 tisíc lokalit. Na některých z nich byl pořízen úplný seznam rostlinných druhů dvakrát s odstupem několika let, na jiných byly záznamy prováděny vícekrát. „Databáze tak dnes celkem obsahuje více než 450 tisíc opakovaných podrobných záznamů rostlinné diverzity a je největší svého druhu na světě. Nejstarší záznam v databázi je z roku 1911 a pochází ze švýcarských Alp,“ popsala manažerka databáze Ilona Knollová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Pobřežní duny jsou biotopem, jehož flóra a vegetace se v čase nejvíce mění. Hlavním problémem je zde zejména šíření nepůvodních rostlinných druhů. Foto: Milan Chytrý
Získané údaje ukazují velké změny například v evropském vnitrozemí, včetně České republiky. „Data ukazují, že z krajiny mizí specializované druhy vázané jen na určité biotopy, a naopak se šíří několik málo druhů schopných růst v mnoha různých biotopech. Mizí rozdíly, zvětšuje se jednotvárnost,“ shrnuje Chytrý.
Přestože údaje z databáze ukazují převážně negativní trendy, její tvůrci jsou přesvědčeni, že detailní poznání probíhajících změn je klíčem k tomu, abychom je mohli v blízké budoucnosti zastavit.
Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě ZDE.