na prahu svého druhého funkčního období a se startem jarního semestru jsem Vás chtěl oslovit samými dobrými a pozitivními zprávami. Po téměř dvou letech boje s epidemií Covidu, která nebývalým způsobem změnila nejen výuku, ale i priority vědy, se zdá, že se nám podařilo tuto krizi dostat pod kontrolu a přijmout takový mix opatření, s nimiž jsme schopni její dopady zvládnout a postupně se začít věnovat tomu, čemu se říká poučení z krizového vývoje.
V rámci rozvoje internacionalizace a zahraniční spolupráce na naší fakultě chce iniciovat vznik nových studijních programů a předmětů v angličtině a zatraktivnit tak výuku pro zahraniční studenty. Jeho dalším cílem je podporovat zvané přednášky zahraničních odborníků – INNOLEC a tím zefektivnit přístup k nejnovějším znalostem. Zaměří se také na častější realizaci zahraničních pobytů a stáží studentů a akademických pracovníků, protože osobní zkušenosti ze zahraničních institucí zvýší konkurenceschopnost fakulty.
Akademický senát Přírodovědecké fakulty MU odsuzuje útok Ruské federace na území suverénního státu Ukrajina a vyjadřuje svou solidaritu s občany Ukrajiny a se členy akademických obcí ukrajinských univerzit i vědeckých institucí. Zároveň Akademický senát Přírodovědecké fakulty MU odmítá jakékoli projevy diskriminace na základě státní příslušnosti nebo národnosti, a to vzhledem k tomu, že na svobodné akademické půdě nesmí být uplatňovány principy kolektivní viny.
Vedení Přírodovědecké fakulty MU si velmi váží solidarity a ochoty pomoci těm, kteří to potřebují. Aby byla pomoc účelná a systematická,koordinuje fakulta, její zaměstnanci i studenti své aktivity s Masarykovou univerzitou, humanitárními organizacemi a městem Brnem, ale zároveň se snaží pomoci individuálně podle svých vlastních možností.
Další zásadní střípek do mozaiky poznání vývoje a prognózy rakoviny prsu doplnil tým vědců z Masarykova onkologického ústavu a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU), který se ve spolupráci s kolegy ze zahraniční dlouhodobě zabývá funkcí proteinu s označením AGR2. Výsledky výzkumu, při němž vědci odhalili a popsali, jak protein funguje, jaké jsou jeho funkce a se kterými dalšími proteiny interaguje, zveřejnil prestižní časopis Molecular and Cellular Proteomics, který se řadí mezi deset nejcitovanějších v daném oboru. Práce může mít klíčový význam především pro vývoj nových léčebných přístupů.
Jako vynikající byl Grantovou agenturou ČR ohodnocen výzkum zabývající se vývojem termoelektrických materiálů s vysokou účinností a zejména studiem jejich dlouhodobé provozní stability. V rámci tříletého projektu na tématu pracoval tým vědců pod vedením Pavla Brože z naší Přírodovědecké fakulty a tým vědců z Akademie věd ČR pod vedením Jiřího Buršíka, ve spolupráci s kolegy z univerzity ve Vídni. Gratulujeme!
Náš absolvent, Stanislav Drápela, který na Ústavu experimentální biologie vystudoval doktorský program Fyziologie, imunologie a vývojová biologie živočichů, se dostal do prestižního žebříčku magazínu Forbes 30 pod 30 pro rok 2022. Gratulujeme!
ERC grant je pro vědce něco jako zlatá olympijská medaile pro sportovce. Strukturní virolog Pavel Plevka získal už druhý, pro barvy Masarykovy univerzity celkově desátý. Gratulujeme!
Antonín Hlaváček z Ústavu analytické chemie AV ČR, Zdeněk Farka z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity (MU), Hans-Heiner Gorris z Přírodovědecké fakulty MU a jejich vědečtí kolegové vyvinuli novou diagnostickou metodiku, při které využívají foton-upkonverzní nanočástice pro přípravu speciálních značek k přesnější a rychlejší detekci rakovinných biomarkerů. Uvedená metodika umožňuje časnou detekci hned několika onkologických onemocnění a umožňuje lékařům diagnostikovat i mírné zhoršení zdravotního stavu již v začátcích onemocnění.
Víte, že ve čtvrtek 19. května 2022 se koná už třetí ročník Campus Day? Jako jeho účastníci si můžete projít celý kampus a na jednotlivých stanovištích pozorovat, co se kde děje. Na programu bude také utkání v badmintonu, volejbalu či florbalu, k protažení pak jóga. A na závěr společenské posezení a živá hudba.
Těšíme se, že se po dvouleté přestávce konečně zase uvidíme naživo a srdečně zveme všechny kolegy z Kotlářské!
Česká polární stanice, kterou v letech 2004 až 2006 postavila na odledněném území ostrova Jamese Rosse v Antarktidě Masarykova univerzita (MU), jež ji také od té doby spravuje, si připomene 15. výročí od oficiálního uvedení do provozu. Stanice byla dokončena 4. března 2006 a v následující vědecké sezóně byl její provoz slavnostně zahájen 22. února 2007, kdy byla pojmenována jako Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela, jehož 200. výročí narození se letos připomíná takřka na celém světě.
Vědecká expedice Masarykovy univerzity Antarktida 2021–22 je zpět. Úspěšně se tak završila v pořadí již 15. výprava na polární stanici, která stojí na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě.
Hlavním cílem expedice bylo pokračování v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu polárních geosystémů a ekosystémů, tedy tamních ledovců, věčně zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších...
Hlavním posláním ceny je zviditelnění nejlepších vědeckých osobností a jejich úspěchů, a tím i zvýšení motivace vědecké obce k dosahování excelence. Cenu uděluje elitním vědcům a vědkyním z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie Odborná skupina organické, bioorganické a farmaceutické chemie České společnosti chemické ve spolupráci s Nadací Experientia za vynikající soubor původních prací z oboru publikovaných v posledních 5 letech v prestižních mezinárodních časopisech.
Pocit úžasu nad vesmírem mám v sobě stále, snad o něj nepřijdu, doufá astrofyzik Werner
„Vesmír je velký a je v něm co objevovat,“ říká astrofyzik Norbert Werner. Je odborníkem na chování černých děr a věnuje se také vývoji malých družic.
„Když člověk začne snít, tak si vytváří prostor pro fantazii a vědec potřebuje mít smysl pro fantazii, aby udělal nějaký objev. Ale potřebuje mít zároveň hodně času i na lenošení, tehdy ho napadají zásadní myšlenky,“ svěřuje se astrofyzik Norbert Werner.
Pietním aktem u hrobu Gregora Johanna Mendela na brněnském Ústředím hřbitově v lednu zástupci Masarykovy univerzity spolu s Augustiniány a dalšími významnými osobnostmi připomněli 138. výročí úmrtí objevitele základních zákonů dědičnosti. Vzpomínka byla jednou z řady akcí, které se letos konají u příležitosti 200. výročí narození tohoto skromného génia, který se narodil 20. července 1822 do německy mluvící rodiny v Hynčicích.
Letošní ročník nabídne ověřené jistoty i zajímavé novinky. Studenti doktorských, magisterských a bakalářských studijních programů budou mít možnost prezentovat své vědecké projekty (přednostně se zaměřením na biotechnologie, bioinženýrství či biomedicínu) v anglickém jazyce v příjemném neformálním prostředí brněnského planetária.
Akce se koná pod záštitou Tomáše Kašparovského, děkana SCI MUNI.
Celkem patnáct osobností získalo Cenu města Brna pro rok 2021. Jedním z oceněných je i Martin Černohorský, emeritní profesor Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky naší fakulty.
Při detailní analýze trombolytických proteinů objevil doktorský student Martin Toul doposud přehlížené vlastnosti proteinu stafylokinázy. Metodami proteinového inženýrství je možné její účinnost zefektivnit až desettisíckrát, což by z proteinu učinilo perfektního kandidáta pro léčbu cévní mozkové příhody. Tento objev představuje přelomové zjištění a může dopomoci k nalezení daleko účinnějšího léku, než jaké jsou při léčbě mozkové mrtvice používány v současnosti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen jmenovala nové členy poradní Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE) pro další pětileté období. Mezi nimi je i Renata Veselská z Masarykovy univerzity.
Redakční uzávěrka příštího newsletteru pro zaměstnance je 24. 4. 2022. Vaše příspěvky v češtině a v angličtině prosím posílejte na pr@sci.muni.cz, rádi je zveřejníme.
