Univerzita ocenila doktorandy za jejich vynikající práci
Cenu prorektorky Masarykovy univerzity za excelentní výsledky v doktorském studiu převzalo 10 absolventů naší Přírodovědecké fakulty, jejich školitelé i konzultanti. Gratulujeme.
V Brně se setkala minulost genetiky s budoucností v podobě syntetické biologie
Brno, město, kde Gregor Mendel položil základy genetiky, se minulý týden stalo evropským centrem syntetické biologie. V brněnském planetáriu se totiž od 6. do 8. listopadu konala prestižní konference Applied Synthetic Biology in Europe VII, zaměřená na využití syntetické biologie v praxi. Na konferenci se sjelo 150 odborníků z více než 30 zemí světa, aby diskutovali o tom, jak mohou přístupy syntetické biologie pomoci řešit některé z nejpalčivějších problémů současnosti – změnu klimatu, onkologická onemocnění či ekologickou udržitelnost.
Syntetická biologie je nový směr v biotechnologiích a bioinženýrství, který využívá nejnovějších poznatků v biologii k vytváření nových vlastností biologických systému pro praktické využití v medicíně, zemědělství, pro produkci chemikálií, či v ochraně životního prostředí. Syntetická biologie klade důraz na racionální design a praktickou využitelnost, a inspiruje se tradičním inženýrskými obory. Na konferenci zazněly příspěvky předních světových expertů, kteří představili svoje vize jak efektivněji odčerpávat skleníkové plyny z atmosféry pomocí vylepšených mikroorganizmů či rostlin, jak využít mléčné bakterie jako miniroboty, kteří dopraví léčiva přímo k nádorům ve střevě a cíleně je zlikvidují, či jak pomocí nově vytvořených enzymů přeměňovat odpadní látky na užitečné chemikálie.
Konferenci pořádala Evropská biotechnologická federace (European Federation of Biotechnology) ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity pod záštitou děkana Přírodovědecké fakulty, prof. Tomáše Kašparovského, a primátorky města Brna, JUDr. Markéty Vaňkové. „Jedná se o první ročník této konference pořádaný ve střední nebo východní Evropě, což svědčí o rostoucím významu našeho regionu v oblasti moderních biotechnologií. Jsme velmi vděční všem podporovatelům, že nám umožnili akci takového významu v Brně uspořádat,“ doplnil docent Pavel Dvořák z Oddělení mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity, jeden z hlavních organizátorů a předseda konference.
Účastníci konference ocenili vysokou kvalitu odborných příspěvků. Dvě z celkem čtyř cen za nejlepší studentskou prezentaci putovaly na Masarykovu univerzitu: Mgr. Matúš Pešta z Laboratoře bioinženýrství mikroorganismů na Oddělení mikrobiologie a Mgr. Michal Vašina, Ph.D. z Loschmidtových laboratoří byli oceněni za své přínosné výzkumy a jejich vizuální prezentaci. „Je velmi povzbudivé a motivující vidět, že naše každodenní práce v laboratoři nachází smysl a je pozitivně hodnocena předními evropskými odborníky,“ zdůraznil jeden z výherců, Matúš Pešta. Kromě odborných diskusí si účastníci užili také společenský program v krásném prostředí planetária – v rámci 3D promítání prolétli se sondou Voyager celou sluneční soustavou a některé z planet mohli dokonce pozorovat i naživo pomocí teleskopů.
Na závěr konference se v Mendelově muzeu uskutečnilo diskusní fórum, které se věnovalo tématům regulace genomového editování, zakládání komunit a start-upům v oblasti syntetické biologie, či spolupráci mezi akademickým sektorem a firmami. „Vidím velkou symboliku v tom, že jsme prezentovali budoucí uplatnění poznatků v biologii na místě, kde byl položen základní kámen genetiky, a tedy i moderní biologie jako takové,“ říká Pavel Dvořák.
Konference byla také první příležitostí pro setkání nově vznikající komunity syntetické biologie v České republice, která se začíná formovat pod hlavičkou platformy Czech SynBio Node (https://czechsynbionode.cz/), iniciované Masarykovou univerzitou. „V západních zemích podobné komunity úspěšně propagují syntetickou biologii a vytvářejí prostor pro spolupráci odborníků z akademické a komerční sféry v našem oboru. Věřím, že Czech SynBio Node přispěje k rostoucímu významu České republiky jako centra syntetické biologie ve střední Evropě,“ komentuje doktor Karel Říha ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) při Masarykově univerzitě, jeden ze zakladatelů nové iniciativy.
