Informace o projektu
Modernizace přístrojového vybavení pro zkvalitnění výuky doktorandů

Předkládaný projekt je součást Centralizovaného rozvojového programu 1. „Program na podporu vzájemné spolupráce vysokých škol“. Jedná se o tzv. rozsáhlý projekt, do kterého se aktivně zapojí 14 vysokých škol. Koordinující školou bude Univerzita Karlova v Praze, řešitelským pracovištěm bude Matematicko-fyzikální fakulta a koordinátorem celého projektu je doc. Svoboda. Další aktivně zúčastněné školy jsou: 1. Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), 2. České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), 3. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU), 4. Masarykova univerzita (MU), 5. Technická univerzita v Liberci (TUL), 6. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP), 7. Univerzita Palackého v Olomouci (UP), 8. Univerzita Pardubice (UPa), 9. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB), 10. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), 11. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT), 12. Vysoké učení technické v Brně (VUT) a 13. Západočeská univerzita v Plzni (ZČU). Všechny zúčastněné školy jsou univerzity Humboldtovského typu, kde vzdělávací proces je přímo spojen s výzkumem a kde studenti jsou přímo zapojeni do řešení vědeckovýzkumných projektů.
Projekt je zaměřen na investice do přístrojového vybavení pro řešení studentských závěrečných prací. Tyto investice budou vzájemně využívány dle potřeb studentů, zejména doktorandů zúčastněných škol, získané výsledky budou průběžně diskutovány a hodnoceny jednak na společných seminářích a „workshopech“, tak i při obhajobách studentských závěrečných prací.
Zajištění potřebného přístrojového vybavení potom umožní přejít od pouze teoretického popisu k možnosti zapojit aktivně studenty do experimentální práce v oboru. Jen tudy vede cesta ke zvyšování konkurenceschopnosti vysokých škol a jejích absolventů jak v národním tak mezinárodním měřítku.
Jednoduchá SWOT analýza nám říká, že silnou stránkou zúčastněných škol v oblasti výuky moderních metod a technologií je důraz na přímé zapojení studentů všech stupňů a tím zkvalitnění výuky v oblasti fyziky, chemie a technologie moderních materiálů s přímým či potenciálním uplatněním v praxi. Současně slabou stránkou zůstává, že v oblasti nanotechnologií, které jsou dnes jednou z priorit evropského výzkumu, a fyziky a technologie povrchů se zaměřením na aplikace, nemají dosud studenti k dispozici dostatečné vybavení pro přímou detekci a studium nanostruktur a